Lipavský na konferenci ministrů zahraničí NATO vystoupil proti návrhům bezpečnostních záruk Ruska
Na webové stránce resortu zahraničí stojí, že ministr Lipavský se svými protějšky ze zemí NATO se shodli na tom, že je potřeba podpořit bezpečnost a suverenitu Ukrajiny. Rovněž je potřeba se připravit na další eskalaci situace a vojenský konflikt.
„Ministři byli jednotní v nutnosti odstrašit Rusko od možné agrese,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Dále se uvádí, že Jan Lipavský během jednání odmítl návrhy bezpečnostních záruk ze strany Ruska a označil je za nepřijatelné.
„Jan Lipavský na jednání zdůraznil nutnost deeskalace z ruské strany jako podmínku vyjednávání a odmítl Ruskem prezentované návrhy bezpečnostních záruk jako nepřijatelné. Dle ČR nemohou být Ruskem formulované požadavky východiskem pro jednání,“ stojí dál ve zprávě ministerstva.
Aliance prý musí předložit své vlastní návrhy k jednání a perspektivu do budoucnosti. Lipavský na schůzce uvedl, že každý stát má právo rozhodovat o své budoucnosti. Kromě toho připomenul Zakládající akt NATO-Rusko, podepsaný Ruskou federací v roce 1997 i to, že akt odmítá sféry vlivu omezující suverenitu státu.
Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.
Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, další rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní na území Ukrajiny a v sousedních zemích Ruska jsou pro Moskvu červenou linií.
Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.
CC BY-SA 2.0 / Pirátská strana / Jan Lipavský
Nový český ministr zahraničí Jan Lipavský se účastnil své první konference ministrů zahraničí NATO. Cílem konference byla koordinace postojů a příprava na jednání s Ruskem.
Na webové stránce resortu zahraničí stojí, že ministr Lipavský se svými protějšky ze zemí NATO se shodli na tom, že je potřeba podpořit bezpečnost a suverenitu Ukrajiny. Rovněž je potřeba se připravit na další eskalaci situace a vojenský konflikt.
„Ministři byli jednotní v nutnosti odstrašit Rusko od možné agrese,“ uvádí Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Dále se uvádí, že Jan Lipavský během jednání odmítl návrhy bezpečnostních záruk ze strany Ruska a označil je za nepřijatelné.
„Jan Lipavský na jednání zdůraznil nutnost deeskalace z ruské strany jako podmínku vyjednávání a odmítl Ruskem prezentované návrhy bezpečnostních záruk jako nepřijatelné. Dle ČR nemohou být Ruskem formulované požadavky východiskem pro jednání,“ stojí dál ve zprávě ministerstva.
Aliance prý musí předložit své vlastní návrhy k jednání a perspektivu do budoucnosti. Lipavský na schůzce uvedl, že každý stát má právo rozhodovat o své budoucnosti. Kromě toho připomenul Zakládající akt NATO-Rusko, podepsaný Ruskou federací v roce 1997 i to, že akt odmítá sféry vlivu omezující suverenitu státu.
Zmiňme, že na konci roku 2021 Rusko zveřejnilo návrhy dohod s USA a dohod NATO o bezpečnostních zárukách. Moskva od svých západních partnerů požaduje zejména právní záruky toho, že nebude probíhat další rozšiřování NATO směrem na východ, že nedojde ke vstupu Ukrajiny do daného bloku a že nebudou vytvářeny vojenské základny v postsovětských zemích. Jak řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, pokud NATO a Spojené státy nezareagují na ruský požadavek na bezpečnostní záruky, mohlo by to vést k novému kolu konfrontace.
Jak zdůraznil ruský prezident Vladimir Putin, další rozšiřování NATO na východ a rozmístění útočných zbraní na území Ukrajiny a v sousedních zemích Ruska jsou pro Moskvu červenou linií.
Podle nejnovějších informací jsou jednání mezi Ruskou federací a Spojenými státy o ruských návrzích týkajících se bezpečnostních záruk naplánována na 10. ledna v Ženevě. Předpokládá se, že poté budou ruské návrhy projednány 12. ledna na zasedání Rady Rusko-NATO speciálně svolaném v Bruselu a 13. ledna na formátu OBSE ve Vídni.
Sputnik